V NOCI Z 29. NA 30. 5. BYLA VÝSTAVA KOLEKTIVNÍ IDENTITA ZNIČENA NEZNÁMÝM PACHATELEM

GUMA GUAR: KOLEKTIVNÍ IDENTITA (ARTWALL)

Instalace na zdi letenských sadů

Pro další informance SCROLL DOWN
TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU KOLEKTIVNÍ IDENTITA

Z ROZHOVORU S VÁCLAVEM HAVLEM PRO TÝDENÍK RESPEKT

Primátor Bém nedávno v souvislosti s novou výstavou skupiny Guma Guar na Nábřeží kapitána Jaroše prohlásil, že nemá rád angažované umění. Co si o angažovaném umění myslíte vy?

VÁCLAV HAVEL: A co tam vystavují?

Velké fotografie známých českých tunelářů a pod nimi heslo, kterým Praha propaguje Olympiádu. Všichni jsme Olympijský tým, nebo tak nějak.

VÁCLAV HAVEL: To je dobré (smích). Pavel Bém samozřejmě nemá rád umění angažované proti jeho názoru. Já sám jsem takto konkrétní umění nikdy nedělal, ale absolutně ho respektuji. Důležitá je ovšem kvalita. Některá provokace je suverénním uměleckým dílem a jiná může být jen klukovskou recesí bez jakéhokoli vyzařování. Angažovanost není ani zárukou kvality ani nekvality. Ale principiálně mi nevadí a docela mě i baví.

celý rozhovor

Galerie zavírá výstavu kritizující magistrát (Hospodářské noviny)

Provokativní umělecká skupina Guma guar si může připočíst další svou výstavu, která bude předčasně zrušena. V pražské Galerii Na zdi umělci parafrázovali plakátovou kampaň "Všichni jsme v národním týmu" zadanou organizací Praha olympijská. Místo populárních osobností, které na bilboardech podporují myšlenku pražské olympiády, umělci implantovali snímky "národních" zlodějů, například Viktora Koženého, Radovana Krejčíře či Tomáše Pitra. "Je to kritika pochybného utrácení veřejných peněz. Proč dělat kampaň na fiktivní událost? Vždyť i primátor připouští, že olympiáda 2016 v Praze je nesmysl," říká Milan Mikuláštík z Guma guar.

Praha olympijská přesto žádá stažení výstavy a hrozí soudem, neboť jde prý o zneužití zaregistrovaného loga. Centrum pro současné umění Praha, které galerii spravuje, jí vyjde vstříc, i když podle právníků nemá Praha olympijská šanci na vítězství. Nejde o zneužití loga, umělci se jím neobohacují. "Vypadá to jako návrat normalizace. Někdo Centru pohrozí, a oni pak provedou autocenzuru. Bojí se, že by od města už nedostali dotaci," říká Mikuláštík. Závislost Centra na příspěvcích od proolympijského magistrátu nevyvrátil ani jeho ředitel Ludvík Hlaváček.

http://HN.IHNED.CZ/c1-25108940-galerie-zavira-vystavu-kritizujici-magistrat

Pořadatelé předčasně zruší parodii na Prahu olympijskou (www.tyden.cz)

Pořadatelé zruší výstavu skupiny Guma Guar, která paroduje kampaň magistrátu na podporu uspořádání letních olympijských her v Česku. Řekl to dnes člen skupiny Guma Guar Milan Mikuláštík. Výtvarníci do vizuální podoby reklamy na olympiádu vložili tváře lidí, které veřejnost spojuje s kriminalitou a podsvětím.
O předčasné ukončení nedávné výstavy skupiny Guma Guar na Staroměstské radnici, kde umělci přepustili svůj prostor zakázanému Komunistickému svazu mládeže, se postarali výtržníci se spreji. Předčasně nyní končí další projekt skupiny, výstava na pražském nábřeží, která se obouvala do kampaně Praha olympijská.

Společnost Praha olympijská se ohradila proti údajnému zneužití svého loga. Umělci ho na svých plakátech použili. Přestože podle pořadatelů výstavy nejde o porušení zákona, výstavu ukončí. Pořádající společnost Centrum pro současné umění čerpá na svůj provoz prostředky od magistrátu.

Bém: ideologicky zvrácený, pseudoumělecký brak

Výstava začala na zdech na nábřeží pod Letnou 16. května. Skupina před jejím zahájením řekla, že se tak chce kriticky vyjádřit k tomu, jak vládnoucí vrstva manipuluje s názory občanů. Na zdech pod Letnou je nainstalováno šest billboardů s tvářemi Viktora Koženého, Tomáše Pitra, Františka Mrázka, Libuše Barkové, Karla Srby a Radovana Krejčíře. Podle členů Guma Guar se magistrát snaží vytvořit v lidech pocit sounáležitosti a vědomí společné identity, ignoruje ale skutečnost, že mezi Čechy jsou i kontroverzní osobnosti. "Tento projekt není kritikou těchto osob, ale daleko více magistrátu," uvedli členové skupiny Guma Guar. Primátor Pavel Bém antikampaň označil za "ideologicky zvrácený, pseudoumělecký brak".

Logo Prahy olympijské a stejné heslo "Všichni jsme v národním týmu" použila i Guma Guar. "Nechali jsme si zpracovat právní analýzu, podle níž by se o zneužití loga jednalo v případě, že bychom jej chtěli použít pro obchodní účely," řekl Mikuláštík.


http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/vytvarne-umeni/poradatele-predcasne-zrusi-parodii-na-prahu-olympijskou_62545.html

Zločinci zmizí z olympijských plakátů. Galerie je sundá. (www.ihned.cz)

Dva týdny poté, co Praha olympijská protestovala proti parodii na její kampaň k uspořádání olympiády v Praze, kontroverzní billboardy z Nábřeží kapitána Jaroše zmizí. Ačkoliv s kritikou Centrum pro současné umění Praha nesouhlasí, plakáty sundá.
Pětice lidí spojovaných s podsvětím a rozsáhlou hospodářskou kriminalitou hleděla na Pražany z plakátů. Doplňoval je známý slogan "Všichni jsme v národním týmu". Ten ale patří společnosti Praha olympijská.

Radovan Krejčíř, Viktor Kožený, Tomáš Pitr, Libuše Barková nebo Karel Mrázek – všichni odsouzení za rozsáhlou majetkovou kriminalitu – nahradili na billboardech herce a sportovce z původní kampaně, například Jana Třísku, Ivettu Hlaváčovou, Pavla Lišku či Richarda Krajča.

Několik metrů nad kontroverzními plakáty jsou shodou okolností k vidění ty původní za skly zrekonstruovaného pavilonu Expo 58.


"Zásah by je zviditelnil"

"Je neslušné zneužívat logo nebo dokonce ukazovat fotografii mrtvého člověka. My jsme skupinu Groupe Guma Guar, která za plakáty stojí, vyzvali, aby logo odstranila. Do této chvíle nám neodpověděla," řekl iHNed.cz mluvčí Prahy olympijské Karel Tejkal.

Přesto ale nehodlá zasahovat. "Jejich cílem je zviditelnit se. Pokud proti nim zasáhneme, tak jim akorát pomůžeme. Pak se mohou prezentovat, že jsou utlačovaná skupina a nemají svobodu tvořit. Nechceme je ještě více podporovat," dodal Tejkal.

Právníci Centra pro současné umění Praha si nemyslí, že by šlo o porušení autorského zákona.


"Ten hovoří o tom, že logo nesmí být zneužito k obchodním účelům. Ty jsou pak dále v zákoně definovány. Ani jedna z definic ale na výstavu Artwall nesedí," řekl iHNed.cz Ludvík Hlaváček, který má expozici na starosti.

"Přesto jsme se ale rozhodli umělce požádat, aby logo odstranili. Měli to udělat ve středu v noci. Teď jsem se dozvěděl, že se tak nestalo. Proto ještě dnes plakáty odstraníme," dodal Hlaváček.

Podle internetových stránek galerie měly být plakáty vystaveny do 15. června.

Logo i pro spartakiádu

Členové Groupe Guma Guar kontroverzními plakáty chtěli upozornit na zneužívání veřejných financí k propagaci olympiády v Praze, která je podle nich nereálná.

"Názory občanů jsou usměrňovány pomocí technik public relations tak, aby konvenovaly vládě a s ní spojené podnikatelské elitě," uvedli ve své tiskové zprávě.

To Praha olympijská jednoznačně popírá. "Je to nesmysl. kdyby se jen více zabývali problematikou přípravy olympiády, věděli by, že tato kampaň sloužila jen k informování veřejnosti. Olympiáda není jen pražskou záležitostí, týká se všech lidí u nás," prohlásil Tejkal.

Ačkoliv Praha olympijská i Centrum pro současné umění vyzvaly Groupe Guma Gust k odstranění loga, umělci nehodlají ustoupit. "Nic na plakátech nezměníme," řekl iHNed.cz jeden z členů umělecké skupiny.

Už nyní jsou na internetovém blogu skupiny k vidění další verze plakátů. Tentokrát ještě odvážnější. Logo se objevuje na fotografiích ze spartakiády nebo na fašistickém propagačním plakátu čistoty těla.

"To jsou jen další možnosti. Nikde jinde je ale vystavovat nebudeme," dodal člen Groupe Guma Guar.

Kdo je nyní na "olympijských" plakátech

František Mrázek – dnes už nežije, byl zastřelen dosud neznámým pachatelem. Společník podnikatele Tomáše Pitra. Často byl označovaný za šéfa české mafie.
Libuše Barková – podnikatelka s úzkým vztahem na rodinnu někdejšího premiéra Stanislava Grosse. V domě, který vlastnila sídlil nevěstinec. Odsouzena na pět let za pojistný podvod
Tomáš Pitr – zbohatl hlavně v potravinářském průmyslu. Je pravomocně odsouzen pro krácení daní, nástupu do vězení se stále vyhýbá.
Viktor Kožený – jedna z ústředních postav kuponové privatizace v 90. letech. V roce 2005 byl na Bahamách na základě americké žádosti o vydání zadržen. V USA byl obviněn z úplatkářství velkého rozsahu, kterého se měli dopustit v Ázerbajdžánu. Bahamský odvolací soud ho však do USA nevydal. Kožený je souzen v nepřítomnosti za hospodářskou kriminalitu i v Česku.
Radovan Krejčíř – V Česku stíhán jako podezřelý z přípravy vraždy celníka a podvodu, finanční policie jej zároveň stíhá pro další podvod, nedovolené ozbrojování, podílnictví a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Nyní v Jihoafrické republice, kam uprchl.

Kdo byl na originálních plakátech

Jan Tříska – herec, nyní hraje v Havlově nejnovější hře Odcházení hlavní roli
Richard Krajčo – zpěvák a herec, frontman úspěšné kapely Kryštof
Iveta Hlaváčová – plavkyně, přemožitelka kanálu La Mance, na němž drží český rekord
Pavel Liška – herec
Helena Zeťová – zpěvačka
Václav Vydra – herec

V národním týmu jsou i Kožený a Krejčíř (Pražský deník)

Až pojedete po nábřeží Kapitána Jaroše podél zdi letenských sadů, čeká na vás přehlídka ne zrovna příkladných osobností.
Visí tu plakáty s portréty Viktora Koženého, Radovana Krejčíře, Františka Mrázka nebo Libuše Barkové. A všichni jsou v národním týmu.

Celý článek

VŠICHNI JSME V JEDNOM NÁRODNÍM TÝMU (podle J. F. Chaloupeckého)

Collective identity Art project on the wall of Letenske sady (prague.net)

An interesting project was created by a group of Artists calling themselves “Groupe Guma Guar”. They call it Collective Identity and they hung it on the wall of park Letenske sady – which they now call Artwall Gallery. Art Wall Gallery is thus open 24 hours a day, for free, to anyone. Accessible for example from tram stop Nabrezi kapitana Jarose.

On the wall there are advertising posters-like looking pictures of some people. Maybe you do not know them, but they are important personas of Czech political or economical life. There is Pavel Bem, the Prague mayor or Victor Kozeny, the big defrauder, who stole lots of money during the privatization in early 1990´s and then left the country.

The group states, that by their project, they want to point on the problematic of “manufacturing consent” in a so called democratic society, when public attitudes are corrected by public relations so they would be good for the government and for economic elites close to the government. Guma Guar tries to show that is more then problematic to use for such purposes public money of tax payers.

One of such problematic “manufacturing consent” was the campaign for the Olympic games in Prague in 2016, called “Vsichni jsme v narodnim tymu” (We all are in the national team). That what now hang on the Letenske sady wall is a parody on it, if we are all in the national team, is the defrauder Victor Kozeny also there then?

Quite well done project should give us a notice that there should be some public discussion over “manufacturing consent” practiced in our contemporary society.


http://www.prague.net/blog/article/249/groupe-guma-guar-collective-identity-art-project-on-the-wall-of-letenske-sady

OLYMPIA (podle Leni Riefenstahl)

Guma Guar: Kolektivní identita

Český rozhlas – Karel Oujezdský
http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/456661

Celý článek

PŘIŠLO DO POŠTY

Vážení pánové,

jménem obecně prospěšné společnosti Praha olympijská, která má
zaregistrovaný slogan „Všichni jsme v národním týmu" a logo „Praha
2016", Vás upozorňuji, že tyto symboly jsou skupinou Guma Guar veřejně
užívány bez našeho souhlasu.

Žádám Vás proto o bezodkladné zajištění nápravy, tedy o odstranění loga
i sloganu používaného v projektu „Kolektivní identita".


Děkuji za korektní přístup.

Karel Tejkal

Praha olympijská, o.p.s.

ředitel úseku P.R. a marketingové komunikace

VYŠLO V BLESKU

Umělci zaútočili na kampaň magistrátu k olympiádě v Praze
http://www.blesk.cz/Clanek206322.htm

Groupe Guma Guar: Kolektivní identita - projekt pro Artwall Gallery

Skupina Guma Guar se svým projektem Kolektivní identita kriticky vyslovuje k problematice "výroby souhlasu" v demokratické společnosti. Tento termín označuje stav, kdy jsou názory občanů usměrňovány pomocí technik public relations tak, aby konvenovaly vládě a s ní spojené podnikatelské elitě. Guma Guar poukazuje na to, že je více než problematické využívat k jednostranné výrobě souhlasu peněz z veřejných zdrojů.

ARTWALL GALLERY SE NALÉZÁ NA ZDI LETENSKÝCH SADŮ (nábř. kapitána Jaroše, nábř. Edvarda Beneše)

TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU KOLEKTIVNÍ IDENTITA

Společnost ve které žijeme se ráda sama označuje za demokratickou. Je však demokratická dostatečně? Nejde o pouhou simulaci demokracie? Občané demokratických zemí se stále více dobrovolně vzdávají svého práva rozhodovat o sobě samých a předávají své osudy do rukou tzv. specialistů. V současné době se stalo normou využívat technik public relations k manipulaci spotřebiteli a klienty, ale stále více také k ovlivňování názorů voličů tak, aby konvenovaly stávající vládě a s ní spojené podnikatelské elitě. V této souvislosti se používá termín „výroba souhlasu“ (manufacturing consent), jehož autorem je americký novinář Walter Lippman.
Odborníci na výrobu souhlasu sledují bedlivě nálady, touhy, sympatie či naopak nesympatie občanů a přicházejí potom s příslušnými kroky, aby nevyhovující názory ve společnosti potlačili a usměrnili veřejnost tím „správným“ směrem. Je velmi problematické, je-li k takovému jednostrannému ovlivňování voličů využíváno peněz z veřejných zdrojů, jak se často děje. Občané si tak v jistém smyslu platí ze svých peněz vymytí vlastního mozku. Existuje-li zde například požadavek vládnoucí skupiny na vybudování vojenského zařízení a většina obyvatel s tímto krokem nesouhlasí, provede se za peníze samotných těchto občanů kampaň, která má za cíl přimět je, aby se stavbou zařízení souhlasili.
Podobná situace nastala také v případě snahy určité části politické reprezentace uspořádat v Praze olympijské hry. Kampaň Všichni jsme v národním týmu se pokuší vytvořit v občanech pocit národní sounáležitosti a vědomí společné identity. Jsme-li však skutečně všichni v tomto národním týmu, jsou tam také pánové Kožený a Krejčíř.
Kampaň samotná vyšla minimálně na 4 miliony korun, nepočítáme-li další obrovské výdaje za její regionální podporu, odborné analýzy, ekonomické studie, monitoringy tisku, výzkumy veřejného mínění, platové náklady. Jako zcela absurdní se pak jeví zjevný fakt, že uspořádání olympijských her v Praze v roce 2016 je v podstatě vyloučené. Primátor Pavel Bém označil pravděpodobnost, že by se hry v tomto termínu v Praze konaly za "téměř nulovou". Nejen Praha, ale také další česká města tak zdobí desítky billboardů s kampaní na fiktivní událost – na simulaci olympiády.
/Groupe Guma Guar/


Profesor Noam Chomsky ve své knize Výroba souhlasu upozorňuje na to, že "by bylo naivní tvrdit, že metody indoktrinace jsou s demokracií naprosto neslučitelné. Je však nutné si uvědomit, a řada myslitelů si to uvědomila, že idoktrinace se stala samotnou podstatou demokracie. Ve vojenském nebo feudálním státě nezáleží příliš na tom, co si lidé myslí, protože je vláda kontroluje. Pokud však stát svou moc ztrácí a je více slyšet hlas občanů, objevuje se problém. Lidé se mohou stát natolik zvědavými a arogantními, že se odmítnou podřídit občanské vládě. Proto je třeba jejich názory kontrolovat. Osvědčeným způsobem, jak to udělat je to, čemu se v upřímnějších dobách říkalo propaganda – výroba souhlasu."
/Noam Chomsky: Výroba souhlasu, 1999/

Groupe Guma Guar / Kolektivní identita

Zničili prezentaci zakázaných komunistů Ztohoven?

http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=604652
ROZHOVOR GUMA GUAR S RADKEM WOHLMUTHEM (aktualne.cz)

Jak vznikl koncept výstavy?

Skupinu zhruba před půl rokem oslovil kurátor GHMP Karel Srp, aby připravila výstavu pro Staroměstskou radnici. Asi měsíc před otevřením Městský soud potvrdil dva roky staré rozhodnutí ministerstva vnitra o zákazu Komunistického svazu mládeže. Považujeme takový zákaz za vážný prohřešek proti právu na svobodu slova. I když žádný ze členů skupiny nepatří mezi sympatizanty komunistické ideologie, rozhodli jsme se protestovat proti tomu právě prostřednictvím výstavy.

Jaká byla podoba projektu, který už nikdo neuvidí?

Část prostoru jsme poskytli KSM pro prezentaci, další tvořila jejich korespondence ministerstvem. Na výstavu jsme dali i anketu mezi vysokoškoláky – ta ukázala, že velká část naší "budoucí elity" o zákazu KSM neví. A pokud ano, jsou to informace povrchní a poplatné mediální masáži současných vládních antikomunistů.

Antikomunismus je tedy podle vás školdivý?

Tuhle pseudoideologii, která je využívána pro očerňování veškerých levicových názorů, považujeme za záminku k prosazení nepopulárních pravicových opatření. Podle nás mají mladí komunisté stejné právo upřednostňovat společné vlastnictví výrobních prostředků – stejně jako mají dnešní privatizátoři právo na názor opačný.

Váš projekt ale moc dobře nepřijala kritika…

Drtivá většina výstavy využívala techniku ready made – povýšení běžného objektu na objekt umělecký. Tady bychom se chtěli ohradit vůči výtkám Josefa Chuchmy, který po nás vyžadoval "analýzu problému". Naším cílem nebyl rozbor KSM, ale protest proti omezení svobody slova. A jak se ukázalo, byl více než potřebný a oprávněný. Zabývat se "pochopením lidské dimenze problému" – jak by pan Chuchma rád – možná může nestranný dokumentární film, nás ale nic takového nezajímalo.

Jaké byly další reakce na výstavu?

Expozici jsme pojmenovali Meze tolerance. Jak se brzy ukázalo, s tolerancí to tady nevypadá moc dobře. Od začátku výstavy jsme vystaveni verbálním útokům, jsme označováni za rudé svině a komunistickou svoloč, vyhrožují nám násilím. Také reakce mainstreamových médií, zejména zmiňované hlásné trouby antikomunismu Mladé fronty Dnes, se nesly spíš v duchu oficiálního vládního kursu; byly plné nepřesností a manipulací.

To podle vás vyvrcholilo útokem na výstavu.

Na 1. máje přišla čtveřice černě oděných osob, která řadu artefaktů poničila sprejem a po konfrontaci s kustodkami utekla. K incidentu se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil, podařilo se nám však zjistit, že útočníky byli členové Ztohoven. Tuto skupinu a jejího nejviditelnějšího člena Romana Týce jsme totiž několikrát kritizovali a vysloužili si za to nadávky a výhrůžky.

Co jste jim vytýkali?

Týcovi to, že svou performanci Kradení policejních čepic prodal do reklamy firmy Nike, která je nejen podle nás přímo symbolem zneužívání levné pracovní síly ve třetím světě. Skupinu samu za to, že převzala cenu NG 333, která už názvem poukazuje na velikost finanční částky, jež je součástí ocenění, a tím zcela popřeli podstatu svého činu – hackerského útoku na vysílání České televize. Ten se stal jen vtípkem a sebeupozorňujícím gestem, které bylo navíc dobře zpeněženo.

Tím se tedy zdiskreditovali?

Osoba ředitele galerie Milana Knížáka je navíc dlouho objektem kritiky velké části odborné veřejnosti pro svou zkorumpovanost a autoritativní vedení instituce, do jejíhož čela se dostal pouze na základě svých konexí mezi politickými špičkami. Členové Ztohoven, kteří se navenek tváří jako kontroverzní enfants terribles, ale přitom se podílejí na legitimizaci Knížáka i na vytváření přívětivé tváře firmy ČEZ, jsou proto v našich očích pokleslými služebníky současného establishmentu.

Takže to mohla být odveta?

Poničení výstavy chápeme jako trapnou pomstu někomu, kdo se Ztohoven odvážil kritizovat. Útočníci se postavili na stranu netolerance, násilí, zákazů. Má snad každá výstava, která poukazuje na problematická místa naší demokracie, být terčem fyzického útoku? Nepopírají členové Ztohoven své předešlé volání po svobodě uměleckého vyjádření? Narozdíl od jejich projektu s výbuchem se naše výstava zabývala skutečným ohrožením svobody.

Jak se k celé věci postavila galerie?

GHMP dali útočníci jedinečnou záminku, aby výstavu předčasně ukončila. Od začátku byl náš projekt některými zaměstnanci chápán jako velmi problematický. Někteří se stavěli na odpor. Ani jsme na poničení a uzavření výstavy nebyli nikým z GHMP upozorněni, dozvěděli jsme se o tom až o čtyři dny později od jednoho z návštěvníků. Pak nám GHMP odmítli galerii zpřístupnit. Také naše žádost otevřít výstavu ve stavu, v němž ji zanechali útočníci, byla zamítnuta.

A jaký je teď její stav?

Když se nám po dvou dnech a po řadě telefonátů, ve kterých zaměstnanci svalovali zodpovědnost z jednoho na druhého, podařilo do expozice dostat, zjistili jsme, že je už zčásti odinstalovaná, takže ani nemáme možnost zdokumentovat poničení. Ředitelka galerie nám i novinářům odmítla poskytnout fotografie zničené instalace. Záhadně se "ztratila" i kniha návštěv.

VIDEO Z VÝSTAVY
Meze tolerance